Jezero Laka
Ze Železné Rudy se vydáte směrem na Hartmanice a Sušici. Silnice vás dovede k osadě Nová Hůrka, která byla v minulosti součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Právě na Nové Hůrce byla umístěna největší vojenská posádka. Dodnes se tu však zachovalo ještě několik budov z původní vsi, které dnes hledají své nové využití. Původně se tu nacházela rozsáhlá vesnice se sklárnou a brusírnou zrcadel, mlýnem a pilou.
Ti, kdo se vydali na jezero Laka autem, jako my, nechají vůž v Nové Hůrce, kde je přes sezónu hlídané parkoviště (v roce 2008 nás celodenní stání os. auta stálo 50 Kč) a dále se vydají pěšky. Cesta k jezeru je dlouhá cca. 5,5 km a ujdete to zhruba za 1,5 hodiny. Od rozcestí stoupáme přes louku, která dříve sloužila k vojenským účelům jako střelnice. Když vjedeme do lesa převážně stoupáme po ostřeji zvlněné cestě, přičemž nám zdejší krajina uštědří několik krásných pohledů na údolíčka mezi Dřevěnou holí, Ždánidly a bývalým Formbergem. Cesta vede přes ves Hůrka. V 18. století tu Jan Jiří Häfenbradl postavil sklářskou huť. V roce 1801 starou huť zakoupil Jiří Kryštof Abele a postavil tu novou zrcadlovou huť. Při té tu později vyrostla obec. Abelové vybudovali v roce 1820 kapli sv. Kříže, která se stala rodovou hrobkou. Mezi jinými zemřelými tu byl pohřben i otec spisovatele Karla Klostermanna, neboť z rodiny Abelů pocházela jeho žena, spisovatelova matka. Karel Klostermann popsal Hůrku v románu Skláři, byl tu také natočen film Divá Bára. Po vysídlení německého obyvatelstva však obec zanikla a dnes je jedinou památkou kaple sv. Kříže se zbytky okolního hřbitova. Kaple, ze které zbyla jen ruina, byla v poslední době rekonstruována. Váže se k ní jedna ponurá skutečnost. V době, kdy zdejší kraje obývala jen armáda, vojáci při jedné bujaré pitce vytáhli mumifikovaná těla z hrobky a tančili s nimi. Jezero se v nedávných dobách téměř vytratilo z povědomí, protože se na několik desetiletí ocitlo na té části mapy Šumavy, kam nevedly turistické cesty a železná opona tento kraj izolovala téměř hermeticky. Teprve v devadesátých letech se tu objevili zase první turisté, tápající po dosud neznačených cestách ....
Z bývalé Staré Hůrky vás modrá značka dovede střídavým klesáním a stoupáním k Jezernímu potoku a dále k jezeru Laka ležícího pod horou Plesná. V minulém století byla hladina jezera o 1,7m zvýšena umělou hrází, vody jezera se využívalo k pohonu strojů (brusů) ve sklárnách v Nové a Staré Hůrce. Hráz byla dvakrát v minulém století zvýšena a v ní upravena propust pro vypouštění vody při plavení dřeva. Laka je pravým opakem Černého jezera. Je to jezerní skřítek s rozlohou pouhých 2,78 ha, zato jeho poloha ve výšce 1096 m.n.m mu vynesla titul nejvýše položeného jezera na Šumavě. Jezero Laka je mělké, ovšem i tady byste se pohodlně utopili, největší hloubka je 3,9 metrů. Tvar jezera je protáhlý obdélník. Přítok má dvěma potoky a odvodňováno je Jezerním potokem do Křemelné. Laka je sice louží mezi šumavskými jezery, přesto i ona má něco, co jinde neuvidíte a pro co stojí za to, sem vážit cestu. Zvláštností maličké Laky, jsou plovoucí ostrůvky rašeliny, které brázdí její hladinu. Na jednom ostrůvku stával kdysi dřevěný kříž na památku, prý zde utonulé dcery z blízkého dvora. Ovšem ostrůvek zde dnes již nenajdete. Až budete mít ostrůvků dost, můžete se vrátit zpět k bývalé Hůrce.